V červenci jsme vyjeli do Fontainebleau. Mecca boulderingu. Magický les. To jsou přízviska, která tato boulderová oblast má. A oprávněně.
Cesta byla hodně dlouhá. S naším nejmladším členem posádky, Jonáškem, jsme zastavovali celkem často. Takže cesta nám zabrala nekonečných 14 hodin. Tak jsme byli všichni moc rádi když jsme v noci dorazili do naší boulderové základny BoulderBase ve vesničce Boulancourt. Dík Tomasovi za super ubytování. Veškeré zázemí, které jen boulderista potřebuje. Krom plně vybevené kuchyně, prostorného obývacího pokoje s množstvím nejen deskových her, tak i posilovna v garáži.
Téměř každý den jsme šli lézt. Aby to bylo pro holky zajímavé, část dne se lezlo a zbylou část dne se koupalo :-). Vzhledem k 30°C+ teplotám to jinak ani nešlo.. Večerní koupání s parádní houpačkou v místní říčce se stalo skoro pravidlem. Krom houpačky nad vodou dostaly i bouldermatky nové využití.
A konečně lezení! Lezlo se v oblastech Bois Rond, Canche aux Merciers, Cul de Chien, Eléphant, Rocher du Potala (zde trochu omylem, protože jsem netrefil správný sektor :-D), dále Rocher Sabots a Rocher aux Oiseaux. V některých oblastech pro velký úspěch i vícekrát. Zase jsme si já i holky museli zvyknout na to, že ve Fontu i malé číslo může dát hodně zabrat a že i žádný stup je vlastně dobrý stup. Ale i přesto jsou místní bouldry zajímavé a neomrzí se, i když to chce hodně pokusů pořád dokola.
Holky si myslím, zalezly až až. Unavené pohledy, a obroušené prstíky, či
drobné kožné odřeninky si vyžadovali kvalitní oddych. A proto abych
nemusel mockrát vysvětlovat, proč jenom lezem a lezem a nic jiného, tak
jsme o prvním celodenním restu vyrazili do nedaleké Paříže.!
Jak se říká “when in France….”, takže jsme se dali po stopách Amélie a
pořádně se prošli po proslulé čtvrti Montmartre – ikonický Moulin Rouge,
klikaté uličky s výhledy na celou Paříž, místa, kde se pohybovali např.
Pablo Picasso, či Vincent Van Gogh. Ale kdepak, největší místní atrakcí
byla zmrzlina:-) Pak jsme se prošli ještě k Eiffelovce a šup zpátky do
Belancourt.
Další celodenní rest jsme strávili koupáním v Moret sur-Loigne. Nečekejte žádný bazén. Řeka protéká kolem starého mlýna v centru města. A i přes asi stovku cedulí “baignade interdite” ji všichni místní i přespolní využívají jako městské koupaliště. Není se čemu divit! Toto místo jsme objevili při naší poslední návštěvě a letos bylo stejně super jako loni. Skluzavka v podobě jezu, skokánky z mostních pilířu a moc dobrá zmrzka.
Za zmínku stojí určitě ještě příprava jídla. Po x spíše méně úspěšných pokusech dostat do holek více zeleniny než baget jsme je nechali navařit něco dle jejich vlastní volby. Začalo to nápadem, pak nákupem potřebných surovin a pokračovalo přípravou perfektně zvládnutých palačinek! 🙂
Deset dní uběhlo dost rychle a už nás zase čekala cesta domů. Francie je krásná země, škoda jen že si její krásu musí lezci zasloužit 12+h strávených v autě. Ale do Meccy se alespoň jednou musí. A jsem si jist, že pro holky to bude jedna návštěva z mnoha
We cannot display this gallery